Na dvě desítky studentů naší školy vyrazilo v úterý 15.10. na technický workshop do Prahy. Co zažili první den?
V úterý 15.10. se v 7:45 sešlo před školou 20 technicky nadaných studentů, kteří vyrazili v 8:00 směrem do Prahy.
První technicky významnou zastávkou bylo pražské letiště Václava Havla. Zde nejdříve studenti dostali svačinu "houstička + ovoce" a následně pod dohledem pana průvodce Dvořáka (globálně nejde vůbec o důležité jméno, ale v rámci dnešního dne je docela zajímavé) vyrazili na exkurzi. Tentokrát byla zvolena trasa 5, která obsahuje prohlídku exteriérů letiště a dále prohlídku servisních hangárů. Po krátkém seznámení s minulostí, přítomností a budoucností letiště jsme mohli skrz bezpečnostní kontrolu vyrazit na letovou plochu.
V autobuse jsme objeli všechny důležité budovy a místa na celém letišti. Pan průvodce , civilní pilot v důchodu, nám velmi podrobně a zajímavě vyprávěl například o Terminálu 4 - VIP a politické zóny, rozebral s námi problém uzemnění letadel Boeing 737 MAX (hned vedle samotného letadla), naše exkurze probíhala v době, kdy na letiště sedalo letadlo Airbus A380 (největší dopravní letadlo světa) a jeho přistání jsme viděli z několika desítek metrů.
Další část exkurze obsahovala výklad o činnostech a významu jednotlivých stanovišť na letišti. Po přesunu do hangáru jsme mohli vidět rozebraný dvouproudový motor, a další stupně opravy letadel.
Po této velmi zajímavé a cca 2 hodiny dlouhé exkurzi jsme vyrazili do vesničky Jeneč, kde v ulici Navigační nalezneme středisko řízení letového provozu České republiky. Zde měla exkurze proběhnou během 1 - 1,5 hodiny. Prohlídka měla být v 15:30 zakončena pozdním obědem v místní kantýně. Oběd byl ve čtvrt na 6... Vezmu to však od začátku.
Nejdříve nás přivítala velmi příjemná a ochotná paní Coufalová, která mi pomohla exkurzi domluvit. Dostat se na toto místo není vůbec snadné a bezpečnostní podmínky jsou zde větší než na letišti. Po přivítání nás předala panu průvodci, který se jmenoval... ano přesně tak, Dvořák. Nebyl to vlastně průvodce, ale inženýr z místního technického dodělení, který nás celým komplexem provedl. Na úvod jsme mohli z galerie sledovat práci zkutečných "řídících" letového provozu. Většině žáků a musím přiznat že i mě, toto vzalo iluze z filmů, kdy je letový kompletní provoz řízen z věže. Věž na letišti si totiž řídí provoz pouze na samotném letišti a organizuje si přistání a odlety, jinak jsou všechna letadla v prostoru nad ČR "řízena" právě Jenče.
Dozvěděli jsem se, že letový prostor nad naší republikou lze rozdělit do 3 částí a každou část ještě do 4 výškových hladin. Celkem tedy dispečeři ovládají 12 oblastí. Tyto oblasti jsou přidělovány podle zatížení (v noci řídí 1 dispečer například 6 - 12 oblastí, v dopravní špičce má každý svou oblast). Dispečer pracuje v tomto cyklu: 1 hodinu komunikuje s piloty, 1 hodinu dělá pomocnou sílu tomu, kdo komunikuje a 1 hodinu relaxuje (placeně) v posilovně, na gauči, na kurtu atd... Dispečer musí mít vychozenou libovolnou střední školu, angličtinu na B2 a úspěšně projít 24 měsíčním kurzem. Pokud toto všechno splní, začíná jeho nástupní plat na 70 000 Kč. Takový průměr, pokud si dále dodělá potřebné certifikáty, je 150 000 Kč měsíčně. Dle slov zaměstnanců je však o tuto práci malý zájem. Řídící je totiž stále jednou nohou v kriminále. Musí si hlídat předepsané vzdálenosti letadel a při jejich poručení (horizontálně 5 mil a vertikálně 1 200 stop) ho může čekat i civilní soud a trestné stíhání za obecné ohrožení.
Dále jsme viděli IT "střeva" celého centra a byli svědky u výuky budoucích dispečerů na simulátoru. Z prohlídky na 1 hodinu se stala 3 hodinová prohlídka a už jsme ani nestihli závěrečnou prezentaci. Místní zaměstnanci nám ochotně odpověděli na veškeré dotazy ohledně řízení letového provozu, přednosti letadel, řešení nouzových situací či možnosti automatizace tohoto procesu...