Velký okruh jižní Francií - 2. ročník

1.den
Večer a v noci nás čekal přejezd Německem a Francií po trase Rozvadov, Norimberk, Heilbron, Dijon.

2.den
Dopoledne jsme pokračovali v cestě směrem na Lyon a Avignon. Nedaleko Avignonu jsme začali náš program zastávkou u slavného akvaduktu nad řekou Gard: Pont du Gard.Jeho stavbu započal roku 19.př.n.l Agripa, velký spojenec císaře Augusta. Stavba má tři patra, na výšku 49 m a délku 275 m.Byla součástí na 50km dlouhého systému, který dopravoval vodu od pramenů v Uzes do města Nimes.
Odsud jsme pokračovali do nepříliš vzdáleného Avignonu ( 90 000 obyv.) na soutoku řek Rhony a Durance. Většina nejvýznamnějších památek pochází ze 14.stol., kdy město bylo sídlem papežů. Zastavili jsme přímo u zbytku slavného mostu Sv. Benezeta z konce 12.stol.Jeho pozdější gotickou podobu zničila velká povodeň v pol.17.stol.
Prošli jsme městskými hradbami, měří 4.5 km a pochází ze 14.stol., do srdce starého města.
Přímo před námi se objevila katedrále Notre-Dame-des Doms ze 14.stol.Hned vedle se rozkládá nejrozlehlejší gotický palác na světě Palais des Papes ( 15000m2), který byl postaven za papežů Benedikta XII., první část stavby: Palais Vieux s krásnou křížovou chodbou, z let 1334-1342 a Klimenta VI.: druhá, honosnější ve stylu tzv. plaménkové gotiky z let 1342 - 1352.
Malá část naší skupiny si prohlédla také interiéry paláce s reprezentačním sálem Grand Tinel, ve kterém se scházeli kardinálové k volbě nového papeže,soukromými komnatami Klimenta VI. s krásnými freskami se světskými motivy od Marca Giovanettiho, palácovými kaplemi, křížovou chodbou i velkolepým vstupním nádvořím.
Po prohlídce paláce zbylo ještě dost času podívat se na náměstí Place de l´Horloge, kterému vévodí gotická věž městské radnice. Odsud jsme zamířili na východ a po zhruba 200 km jsme se ubytovali v kempu Prairies de la Mer v mobil homech.

3.den
Dopoledne jsme po náročném programu prvních dní zvolili volnější program.
Naší první zastávkou bylo světoznámé městečko Saint Tropez (6000 obyv.) Své jméno má po římském vojáku Tropesovi, který byl pro svou křesťanskou víru umučen za časů císaře Nerona.Na jeho počest se tu každoročně v květnu koná procesí bravade. Město proslavili slavní umělci.Od roku 1956 až do konce své filmové kariéry r.1974 tu žila herečka Brigitte Bardot. Skvělý Luis de Funes tu točil slavnou sérii četnických komedií.
Zastavili jsme se na chvíli před Gendarmerie National, kde se natáčely četnické komedie a prošli se k přístavu luxusních jachet, které svědčí o bohatství nynějších obyvatel letoviska. Odsud je to jen malý kousek do Port Grimaud „ francouzských Benátek“, které byly postaveny podle návrhu architekta Francoise Spoerry a dokončeny roku 1966.Zde jsme se vydali na krátkou vyhlídkovou plavbu po kanálech městečka.
Odpoledne jsme strávili odpočinkem na pláži.

4.den
Po dlouhém přejezdu zpět k Avignonu jsme zamířili k vápencové hradbě pohoří Les Alpilles dosahujícího výšky 300 m.n.m. Na jeho úpatí v překrásné provensálské krajině vinic a olivových hájů leží středověké městečko Baux de Provence. Od 10 do 15.stol bylo sídlem šlechtického rodu z Baux, kteří ze svého hradu učinili jedno z kulturních center oblasti, jejich dvůr byl vyhlášený štědrou podporou trubadůrského zpěvu. Hrad byl zničen za časů Ludvíka XIII. na poč. 17.stol.
Zde jsme se na chvíli prošli v malebných uličkách dýchajících atmosferou dávno zašlých časů.Bohužel během procházky v městečku trochu pršelo.
Pokračovali jsme do Arles( 50 000 obyv.)na Rhoně.Město se pyšní četnými antickými památkami i odkazem na zdejší působení Vincenta van Gogha a Paula Gaugina v letech 1888 - 1889. Vincent van Gogh zde vytvořil většinu svých nejznámějších obrazů.
Prošli jsme se kolem arény z 1.stol.n.l., která patří k nejzachovalejším v Provence a která dodnes slouží k býčím zápasům.Ukázali jsme si římské divadlo, a dále pokračovali až k budově radnice Hotel de Ville s pěknou hodinovou věží ze 17.stol.Nedaleko ní stojí kostel Sv.Trophima z 12.stol.s krásným bohatě zdobeným vstupním portálem.
Dále jsme si ukázali budovu starého hotelu a později nemocnice, kde se Vincent chvíli léčil v roce 1889.Nevynechali jsme ani slavnou kavárnu, kam Vincent van Gogh chodíval a jejíž terasu maloval. Na cestě k Rhoně jsme si ukázali římské lázně a podél řeky došli k autobusu.
Po prohlídce města jsme se vydali do rovinaté oblasti v deltě Rhony, do Camargue ( 140 000 ha ).Kraj je plný lagun, bažin, pastvin i rýžových polí a je domovem tisíců ptáků, mezi nimi i v Evropě vzácných plameńáků růžových.Od nepaměti se zde chovají černí býci a býlí koně z Camargue.
Dojeli jsme až k k ústí Le Petit Rhone ( Malé Rhony ) do městečka Saintes Maries de la Mer, jehož dominantou je velký románský kostel, který je v květnu cílem Romů z celého světa, kteří si připomínají, že kolem roku 40 n.l. zde Sv. Sára ,snad romského původu, přivítala Marii Jakubovu a Marii Salomé.Sochy všech tří jsou oblečeny do krásných rouch a během svátků se vynášejí z kostela v procesí k moři. I tady nám trochu pršelo, a tak jsme nemohli vyzkoušet zdejší pěkné pláže.
Večer jsme se vrátili do Port Grimaud.

5.den
Ráno jsme zamířili do největšího města oblasti Provence a Azurového pobřeží Marseille ( 1300000 obyv.). Jako osadu Massilii město založili Řekové už v 7.stol.př.n.l..Dnes je to druhé největší město Francie, kosmopolitní, exotické,plné energie. Přímo z centra města, ze Starého přístavu se část naší skupiny vydala lodí na 20 min.plavbu k pevnosti Chateau If na ostrůvku If.Pevnost nechal postavit francouzský král František I. V letech 1516-1531, aby bylo město lépe chráněno před útoky z moře.Od konce 16.stol.až do roku 1871 byla pevnost také obávaným vězením.Nejvíce ostrov proslavil Alexander Dumas, když sem umístil začátek děje svého románu Hrabě Monte Christo.
Během plavby je dobře vidět mohutné opevnění přístavu, neobyzantskou katedrálu Cathedral de la Major i románskou basiliku Saint Victor.
Z hradeb pevnosti se otevírá krásný výhled na ostrůvky Frioul i na město.V pevnosti je možné prohlédnout si cely, ve kterých během staletí trpělo mnoho slavných Francouzů.
My ostatní jsme zatím vystoupili do výšky 148 m.n.m. k nebyzantské basilice Notre Dame de le Garde za rovněž fantastickým výhledem na město i zátoku s ostrůvky.
Z Marseille jsme pokračovali do městečka Cassis ( 8000 obyv.). Mezi Cassis a Marseille se nachází oblast úzkých zátok a skalisek Calanques. Někteří zůstali přímo na plážích v městečku a ostatní se se mnou vydali na procházku k prvním dvěma zátokám. Nádherné scenérie stály za namáhovou cestu ve velkém horku.
Večer jsme se vrátili na ubytování.

6.den
Navštívili jsme údajně nejkrásnější provensálské město Aix en Provence ( 100 000 obyv.) Město založil Říman Sextius již v roce 122 př.n.l, nazval je Squaw Sextiae, francouzsky Les Eaux de Sextius z čehož se později stalo Aix. Ve 12.stol se město stalo správním centrem Provence.Univerzita zde byla založena už roku 1409.Od pol.15 stol. zde se svým dvorem často sídlil neapolský král, vévoda z Anjou a hrabě z Provence Rene.
Na třídě Cours Mirabeau jsme začali naší procházku městem. Procházeli jsme malebnými uličkami starého města, zastavili jsme se před radnicí vedle které stojí půvabná hodinová věž,ukázali si mohutnou katedrálu Cathedrale de St. Sauvier, na které se mísí románský sloh s gotikou.
Nakonec se někteří vypravili k ateliéru Paula Cezanna, který se zde narodil roku 1839, zdejší kraj miloval, celý život se sem vracel a nakonec zde i roku 1906 zemřel. Většina si vychutnávala malebná zákoutí historického centra města. Odpoledne jsme se vrátili do Port Grimaud a odpočívali u moře.

7.den
Navštívili jsme město Grass(40 000obyv.), které už po staletí stojí na špici světové kosmetiky.Už od 16 stol. se zde vyrábí vonné esence a mýdla.
Podívali jsme se do parfumerie Fragonard, kde jsme se dozvěděli něco o výrobě parfémů a mýdel a potom měli šanci nakoupit v místním obchodu.
V dalším programu jsme nepokračovali a vrátili se do Port Grimaud a zbytek dne strávili u moře.

8.den
Dopoledne jsme navštívili Antibes ( 70 000 obyv.), které vzniklo jako řecký přístav Antipolis.Město ve středověku patřilo monackým Grimaldiům a později Savojsku, Francie přístav získala až ve 2.pol.15.stol. a mohutně ho opevnila.Opevnění přístavu ještě rozšířil na sklonku 17.stol. slavný pevnostní architekt Vauban vybudováním mohutné Fort Carré u přístavu.
Prošli jsme se kolem přístavu do starého města. Bohužel právě prochází rekonstrukcí palác Grimaldi, ve kterém je zajímavé muzeum výtvarného umění, přímo v prostorách ateliéru Pabla Picassa.
Někteří se toulali romantickými uličkami a ostatní odpočívali na místních plážích.
Z Antibes jsme pokračovali do Cannes ( 100 000 obyv.), které za svůj rozvoj vděčí vypuknutí epidemie cholery v nedalekém Nice na poč.19.stol. Bohatí Angličané hledali jiné místo pro svou dovolenou a objevili zátoku v Cannes.
Dnes je synonymem pro město květnový Mezinárodní filmový festival, který se zde koná od roku 1946. Na chvíli jsme zastavili přímo v centru města nedaleko festivalového paláce. Odsud jsme se vraceli po pobřežní silnici a nad námi se tyčil horský masiv Esterel.Nad luxusními vilami a bujnou vegetací se k obloze tyčily červené rozeklané skály.
Před návratem na ubytování jsme ještě zastavili u amfiteátru v letovisku Frejus ( 45 000 obyv.), který je důkazem toho,že na místě většiny dnešních rušných letovisek Azurového pobřeží se před více než 2000 lety rozkládaly prosperující antické přístavy.

9.den
Ráno jsme opustili letovisko a vydali se k italské hranici. Projeli jsme po pobřežní promenádě Promenade des Anglais, která měří na 5 km. Je pojmenována po Angličanech, kteří Nice ( dnes 350 000 obyv.) objevili pro turistiku ve 30. letech 19.stol. Okolo starého přístavu jsme začali stoupat směrem k horskému městečku Eze. Eze ( 3000 obyv.) nás uchvátilo bludištěm úzkých uliček, nádhernými výhledy na pobřeží, spoustou květin, obchůdků, galerií i zříceninou starého hradu obklopeného krásnou botanickou zahradou.V oblibě měli toto místo členové švédské královské rodiny i slavní umělci a spisovatelé.Na sklonku 19.stol. sem rád jezdil filozof Fridrich Nietsche, po kterém je pojmenována stezka spojující horské Eze se stejnojmenným letoviskem u moře. Pouze krátký přejezd nás dělil od Monackého knížectví. Oficiální název zní Principauté de Monaco.Je to druhá nejmenší země na světě, má rozlohu necelé 2 km2 a žije zde na 33000 obyv. Jeho jediným sousedem je Francie.Délka hranic činí 4.5 km. Od roku 1297 tu vládne rodina Grimaldiů, nejstarší knížecí rodina na světě.Po smrti knížete Rainiera III. ( 1923-2005) se stal knížetem Albert II.Monako je dnes konstituční monarchií a její obyvatelé mají nejvyšší příjmy na hlavu na světě. Zde jsme měli strávit 9 hod před nočním přejezdem domů. Náš autobus parkoval přímo v monacké skále pod Oceánografickým muzeem, které založil osvícený kníže Albert I. Roku 1899 z příjmů plynoucích z nově vybudovaného kasina.V letech 1957-1988 byl ředitelem muzea Jacques-Yves Cousteau, významný přírodovědec zabývající se výzkumem podmořského světa. Na začátku naší cesty po Monaku jsme strávili 2 příjemné hodinky v muzeu a akváriu.Zajímavé byly jak expozice mořských živočichů, tak také sbírky věnované cestám knížete Alberta I. Vrcholem však pro většinu byla akvária s roztodivnými obyvateli moří. Po prohlídce muzea jsme se vydali na procházku po monacké čtvrti Monaco, která je nejstarší a nachází se zde nejvíce památek. Zastavili jsme se u Katedrály z roku 1884, která stojí na místě staršího kostela ze 14.stol. a je zasvěcena Sv. Mikuláši.V oltářní části jsou pohřbena monacká knížata a spolu s nimi i matka Alberta II. Grace Kelly, která tragicky zahynula při dopravní nehodě roku 1982. Ukázali jsme si také knížecí palác Palais Princier,jehož dnešní podoba je až z časů Rainiera III..Stojí však na místě hradu,který založil janovský konzul Fulco del Castello, a který lstí dobyl roku 1297 Francois Grimaldi převlečený za františkánského mnicha.Jeho sochu před palácem jsme si také ukázali.Od paláce jsou dobře vidět zbývající části knížectví.Moderní čtvrť Fontvieille, která vznikla až ve 20stol. je hospodářským a sportovním centrem země,velkou dominantou této části je v roce 1985 stadion Stade Louis II. kde své zápasy hraje tým AS Monaco.La Condamine obklopuje hlavní přístav a působí nejcivilnějším dojmem.Zde se také jezdí závody FI. Monte Carlo s majestátním kasinem nechal vybudovat na skalnatém ostrohu kníže Karel III.,aby do země přilákal nové boháče a zvýšil prosperitu knížectví poté, co byl donucen postoupit velkou část monackého území Francii Napoleona III.Dnešní budova kasina je dílem architekta Charlese Garniera a byla dokončena roku 1878. Od knížecího paláce jsme zamířili k malé pláži a velkému molu s betonovými schody vhodnými k opalování a ke koupání. Potom jsme se kolem přístavu prošli až do čtvrti Monte Carlo ke kasinu ležícímu v nádherných parcích a obklopenému luxusními hotely. Ve čtvrti La Condamine jsme povečeřeli a večer se vrátili k autobusu a vydali se na cestu.
10.den
Vraceli jsme se směrem: Janov, Piacenza, Brescia, Brenner, Innsbruck, Salzburk, Linz, Dvořiště. Po poledni jsme dorazili do vlasti.

Vyhotovil: Mgr. Tomáš Rezler