Už vloni jsem s Matějem Krausslem, dnes už absolventem naší školy a současným manažerem a zároveň členem kapely Wild Sticks, domluvila výchovný koncert. Slovní spojení výchovný koncert v myslích studentů často vyvolává nelibé představy. Nuda, otrava. Tento mýtus zbořila bubenická skupina, složená ze žáků ZUŠ a studentů českobudějovické konzervatoře, hned na začátku svého vystoupení. Dokonce si s bicím souborem zahráli nejen žáci zušky, ale své rytmické cítění mohli vyzkoušet i studenti, kteří sami na hudební nástroj ani nehrají. V závěru se pod divokými paličkami rozezněly i popelnice. Bylo na co se dívat a co poslouchat!
Šárka Kodýmová, učitelka hudební výchovy
Dostala jsem pověření napsat tenhle článek. V pátek 21.11. byla naše škola na koncertu skupiny Wild Sticks. Kapela zahrála nějaké pochody, blues, i další skladby a také nám představila spoustu nástrojů, třeba marimbu nebo conga. Začali od píky s bubnem a skončili u popisu vibrafonu. Jeho zvuk sklidil největší úspěch, jeho název největší salvu smíchu. Velké nadšení projevila paní profesorka Kodýmová, která obsadila sedadlo přímo vedle mě. Jakmile bubeníci dobubnovali, doslova přiběhla na své místo a nadšeně se nás ptala: ,,Tak co, holky, líbilo se vám to?''
Ptala jsem se ostatních spolužáků na jejich dojmy a dostalo se mi zajímavé směsice odpovědí: ,,No, bylo to lepší než škola. Bylo to skvělý.'' Zeptala jsem se také profesorů. Nadšeně mi odpověděla p. profesorka Paloudová: ,,Abych řekla pravdu, bylo to úplně úžasný. My jsme si s kolegy vzadu taky bubnovali. Tehdy jsem si poprvé připadala jako reportér ČT1, který pobíhá s mikrofonem sem a tam.'' Z kina jsem si kromě povinného ,,novinářského'' úkolu odnášela parádní zážitky.
Lucie Kotyzová, studentka kvarty