Projekt EDISON

Letos v únoru se naše gymnázium už podruhé zapojilo do mezinárodního projektu EDISON. Jeho cílem je hlavně spojování mladých lidí odlišných kultur a národností, zvyšování mezikulturní vzdělanosti, ale také podpora tolerance a porozumění. Ve škole strávilo týden 7 mladých lidí z celého světa. Již při jejich úvodním představování ve škole jsme zjistili, jak sympatické lidi nám letos EDISON poslal. Přijeli z Brazílie, Mexika, Panamy, Malajsie, Ukrajiny, Tchaj-wanu a Jordánska. Byli velmi rozdílní, ale všichni moc milí. Někteří z nich dokonce uměli česky zdravit i děkovat. Omar všem oznámil, že je v té naší zemi hrozná zima, ale líbí se mu tady. Pak si je rozebrali studenti jednotlivých tříd.

Hosté se v průběhu týdne vystřídali ve všech ročnících. Komunikovat s nimi tak mohli devatenáctiletí maturanti, kteří se ptali i na politickou situaci v zemích, kulturní, ekonomické zvláštnosti, na sociální situaci, diskutovali o sportu, ale zajímali se i o osobní názory hostů. Na své si přišli ale i ti nejmladší, protože stážisté pobývali i u jedenáctiletých primánků. Je pravda, že hovor se nenesl ještě tak precizní angličtinou, ale naši nejmladší studenti se cizího jazyka nezalekli a ptali se stážistů na jejich sourozence, zájmy, dojmy z naší země a rozhodně zjistili, že se dokáží bavit o řadě témat. Stážisté vkročili s velkým úspěchem do dalších předmětů – španělština, geografie.

Během týdne zjistili hosté i studenti školy mnohé rozdíly mezi zeměmi. Největší pro všechny byl rozdíl v kuchyních jednotlivých zemí. Zatímco Fernanda z Brazílie, Paulina z Mexika, Anna Sofie z Panamy nebo Sharon z Malajsie jsou zvyklí na pro nás exotické pokrmy s ještě exotičtějšími názvy Manicoba, Churrasco, Caruru, Burrito, Cerviche nebo Tacacá, ve školní jídelně hosté ochutnali jídla s neméně exotickými názvy – kuře na paprice s houskovým knedlíkem, koprová omáčka nebo bratislavské rizoto. Spoustu dalších jídel vyzkoušeli v rodinách studentů školy, jejichž součástí se na týden stali.

Naši hosté odpověděli na několik otázek:

1. Co vás nejvíce překvapilo v České republice?

Paulina: nejprve to bylo počasí. Tady je opravdu chladno. Pak to, že lidé chodí tak rychle, spěchají.
Sharon: všechno je zachovalé a historie je zde stále jasně přítomna v památkách.
Angela: byla jsem opravdu překvapena architekturou. Je skvělá! Lidé nás skvěle přijali.
Fernanda: nejvíce mě překvapilo, že některá místa v České republice vypadají jako historické centrum mého vlastního města Salvadoru.
Shenny: to, jak se Češi pohybují. Lidé tady chodí tak rychle, jako by létali. Je těžké jim stačit, udržet s nimi krok.

2. Jaké je vaše oblíbené české jídlo?

Paulina: knedlíky s omáčkou a vepřovým masem, čokoládový trdelník.
Sharon: vepřové a vařené brambory.
Angela: zbožňuji knedlíky, bramborák, trdelník a štrúdl.
Fernanda: je to řízek, ale také houskové knedlíky.
Shenny: smažák / smažený sýr.

3. Co jste považoval/a za nejzajímavější, co se vám nejvíc líbilo?

Paulina: napřed jsem si myslela, že Češi jsou chladní, ale po mém pobytu ve školách jsem si uvědomila, že jsou velmi přátelští a snaží se pomoci. Opravdu jsem si to tady užila.
Sharon: česká mírumilovnost, pohoda. Vše je tu uvolněné, je to, jako by se pěkně zastavil čas.
Angela: líbilo se mi město. Je plné zajímavých lidí. Jsem vděčná studentům za jejich prezentaci, jídlo a přípravu. Je to tak dojemné!
Fernanda: byla to nádherná architektura ve městě i po celé zemi., a krajina (kopce).
Shenny: podle mě je to výuka studentů a pohled do jejich tváří – to je tu nejzajímavější věc.

4.Co si myslíte o studentech našeho gymnázia?

Paulina: bylo to mé první setkání se studenty a mohu říci, že byli úžasní. Naše prezentace se jim líbily a věnovali jim hodně pozornosti. A když jsem podle vašeho školního vzorku mohla mluvit svým rodným jazykem (španělština), měla jsem velmi milý pocit. To proto, že oni rozumějí všemu, co jsem řekla!
Sharon: studenti jsou úžasní. Byli zdvořilí a hodinám a prezentacím věnovali pozornost. Byli také dost zběhlí v angličtině, a proto rozuměli našim prezentacím. Nicméně, občas se báli klást otázky.
Angela: studenti jsou velmi energičtí a horliví do učení. Ti mladší jsou trochu plaší. Myslím si, že nás dobře neznají, a proto se bojí sdílet své názory a odpovídat na otázky.
Fernanda: studenti byli opravdu přátelští a byli moc hodní. A také se hodně zajímali o všechno.
Shenny: studenti jsou prima. Většina z nich se zajímá o mou zemi a já rozumím tomu, která část mé země je zajímá nejvíc. Čas se studenty mě moc bavil.

Poděkování za úspěch projektu patří všem studentům gymnázia, kteří se aktivně zapojili do činností po celý týden, hostitelským rodinám našich žáků i pedagogům, jejichž výuku hosté navštívili.

Protože projekt již podruhé slavil velký úspěch, těšíme se na jeho pokračování v roce 2016.