Ve středu večer jsme před gymnáziem přistoupili do autobusu ke studentům z Kaplice a vydali jsme se na osmidenní poznávací zájezd do Francie.
Ani dlouhá noc a nepohodlný spánek v autobuse nám nezabránily, abychom se hned po příjezdu do Paříže nadšeně vrhli do fronty na Eiffelovu věž. Právě tam jsme strávili naše první hodiny ve francouzském hlavním městě. Od Eiffelovky naše kroky směřovaly k muzeu Armády a Invalidovně, kde je pohřben Napoleon Bonaparte. Pak nás čekala jízda metrem. Na radu našeho průvodce Lukáše jsme si dali batohy opačně – na břicho, aby nám nikdo nic neukradl. A tak měli Pařížané, jedoucí toho odpoledne svým metrem, cestu zpestřenou pohledem na skupinu zmatených studentů, úzkostlivě střežících své batohy, a neustále opakujících název stanice, kde vystupují. Ta byla kousek od Louvru, kam jsme se dychtivě vydali hledat Monu Lisu a další známá díla. Někteří se stihli podívat také do Musée d’Orsay. Ještě jsme si jeli prohlédnout Pařížskou radnici a poté nás autobus dovezl na první ubytování do hotelu Formule 1.
V pátek byl na programu výlet do Normandie – nejprve do městečka Arromanches les Bains. Tam jsme navštívili muzeum o vylodění v Normandii a kino, kde byly promítány záběry z vylodění na 360ti stupňovém plátně. Následovala návštěva amerického vojenského hřbitova a pláže Omaha, jedné z pěti pláží, kde se v roce 1944 spojenci vylodili. Snad všichni měli obrovskou radost ze skutečnosti, že vidí oceán, a tak se většina z nás vrhla minimálně po kotníky do vody.
Naše třetí dopoledne ve Francii jsme strávili v opatství Mont St. Michel. Spolu s ním jsme opustili i Normandii a naše další zastávka už byla v Bretani. Město St. Malo, obehnané hradbami a z části i oceánem, se nám moc líbilo. Potom jsme dojeli až na Cap Fréhel, mys se dvěma majáky a úchvatným výhledem na oceán. Tam jsme pochopili, proč se tomu místu říká Smaragdové pobřeží. A protože bylo teplo, jeli jsme se vykoupat na blízkou pláž.
Další den jsme se museli s mořem rozloučit. Na programu byly „šutry“. Tak jsme nazývali Carnac – obrovské seskupení menhirů. Odpoledne jsme navštívili město Vannes.
Předposlední den pobytu jsme směřovali k řece Loiře, konkrétně k zámkům v údolí této řeky. Prvním byl Chenonceau, kde jsme si prohlédli interiér zámku, zahrady i labyrint. Výhled na zámek Cheverny nás spíše jen pobavil, protože přes zamřížovanou bránu jsme neviděli téměř nic. Zámek Chambord jsme si ale mohli projít a navštívit i část přilehlých zahrad. Potom jsme se vydali na poslední ubytování na F1.
Kde jsme začali, tam jsme také končili. Poslední den jsme začali procházkou po pařížském Montmartru. Viděli jsme světoznámý kabaret Moulin Rouge a vystoupali až k chrámu Sacre Coeur. Metrem jsme přejeli do latinské čtvrti, procházeli jsme se kolem Sorbonny – nejprestižnější francouzské univerzity, viděli jsme Pantheón a také jsme měli čas ochutnat typickou francouzskou kuchyni – les escargots, česky šneky, žabí stehýnka nebo crème brûlée. Přešli jsme na ostrov Île de la Cité a stali jsme se jedněmi z 13 milionů lidí, kteří ročně navštíví katedrálu Notre Dame. Poslední přejezd naším oblíbeným metrem byl na bulvár Champs Elysées, kudy jsme mohli projít až k Velkému vítěznému oblouku. Na závěrečnou večerní plavbu lodí po Seině jsme dorazili už hodně unavení, zmoklí a zmrzlí, ale i přes to byla projížďka jedním z nejlepších „francouzských“ zážitků.
Říká se, že když se při odjezdu z Paříže rozloučíme s Eiffelovkou, jednou se tam vrátíme. A tak jsme řekli „Ahoj, Eiffelovko!“ a vydali jsme se na cestu domů.
Tereza Štěpánová, 2. ročník
fotografie
Hlavní stránka
