Můžu vrátit zboží, které jsem si koupila v e-shopu? Co se stane, když nedodržím podmínky smlouvy? Souvisí nějak jízda městskou hromadnou dopravou se smlouvami? Kdo z nás je dle práva spotřebitel? A je vůbec důležité, jestli jsme nebo nejsme spotřebitelé?
Na tyto otázky jsme tento a minulý týden spolu se studenty prvních a třetích ročníků hledali odpovědi v rámci dvouhodinových seminářů spotřebitelsko-právní gramotnosti. Jsem ráda, že jako absolventka Gymnázia Český Krumlov a nyní studentka posledního ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem měla příležitost na své domovské střední škole zprostředkovat právo z pohledu vysokoškolského studenta svým středoškolským kolegům a to v rámci programu právnické fakulty označovaného jako Street Law (více na www.streetlaw.eu).
A je to právě spotřebitelské právo, se kterým se momentálně studenti setkají velmi často. Stejně tak, jako právo vychází z myšlenky, že spotřebitele je potřeba chránit, a poskytuje mu nejrůznější výsady, i my ve Street Law jsme přesvědčeni, že spotřebitelé (v tomto případě rozumějte studenti) mají být chráněni před nástrahami nekalých praktik třetích osob. Právo poskytuje spotřebiteli práva, my je s nimi seznamujeme, aby si je byli schopni prosadit a obhájit. Právo nabízí spotřebitelům poměrně velké výhody, ne všichni obchodníci se však mohou přetrhnout, aby ta nejrůznější pravidla dodržovali. Je tedy na spotřebiteli, aby se uměl ozvat. Když nebudeme znát svá práva, jak se dozvíme, že na ně někdo neber ohled?
Studenti prvních ročníků si uvědomili, že smlouvy uzavírají takřka na každodenní bázi a často v takovémto právním vztahu vystupují jako tzv. spotřebitel. Narazili jsme také na to, že smlouvy se mají dodržovat, což zní banálně, nicméně ne každý hned myslí na hrozící smluvní pokutu, úroky z prodlení nebo dokonce soud. V průběhu seminářů studenti také zvažovali, zda mají právo vrátit zboží zakoupené v běžném kamenném obchodě a zda se situace liší, když si zboží koupí v e-shopu (na řešení se ptejte kvintánů, prváků a studentů 3.s). V neposlední řadě si pak vyzkoušeli vyplnit odstoupení od smlouvy a v občanském zákoníku hledali výjimky, kdy naopak od smlouvy odstoupit nemůžou.
Studenti třetích ročníků pak mimo jiné vystupovali v roli fiktivních právních poradců a musím uznat, že byli velice úspěšní v odhalování různých nevýhodných a neplatných ustanovení ve složité a dlouhé (vzorové, bohužel však praxí do značné míry inspirované) smlouvě o spotřebitelském úvěru. Ten by svým jménem mohl sice evokovat, že je pro spotřebitele výhodný, studenti třetích ročníků vám však nyní již mohou vysvětlit, jaká všechna úskalí se za úvěrem mohou skrývat a ne každý výhodný úvěr je opravdu výhodný.
Chtěla bych poděkovat všem studentům, které mé semináře absolvovali, za projevený zájem o spotřebitelsko-právní problematiku a přeji jim, aby se s řešením právních problémů v budoucnosti potýkali co nejméně.
Hana Draslarová
(další fotografie jsou ve školní galerii)
Hlavní stránka
