(příběh získání jedné dotace pro naši školu)
Na podzim v roce 2016 jsme při podrobné prohlídce budovy naší školy zjistili řadu nedostatků – od drobných plísní na mnoha místech fasády přes havarijní stav jednoho ze dvou kotlů ve školní kotelně, až po upadávající zářivky v učebnách. Kromě toho na některých místech stále nebyla vyměněná okna, chybí pořádné žaluzie na slunečné straně, takže v teplých dnech (kterých je rok od roku víc) se v polovině učeben školy odpoledne téměř nedá učit. Do školy jsme pozvali zástupce OŠMT Jihočeského kraje (náš zřizovatel) a ukázali jim neradostný stav budovy. Protože ani OŠMT nedisponovalo potřebnými finančními prostředky, společně jsme pátrali po možných dotacích. Hned na přelomu roků 2016 a 2017 se objevila výzva OPŽP (operační program pro životní prostředí), do které jsme se mohli přihlásit. Pan RNDr. Stanislav Waldauf odjel na jednání na krajský úřad s jasným pokynem – s částkou nižší než 10 milionů se nevracejte. Jaké bylo překvapení po jeho návratu - zřizovatel povolil žádat o dotaci ve výši 18 milionů korun!
Podali jsme žádost a začali připravovat stavební projekt. V průběhu roku 2017 jsme získali povolení od památkového úřadu a od řady dalších institucí. Již při tvorbě stavebního projektu jsme zjistili, že dotace je velmi nedostačující, proto jsme požádali o možnost jejího zvýšení a podařilo se nám vyjednat 24 milionů korun. Součástí výzvy byla i povinnost instalovat do všech učeben školy vzduchotechniku. Využili jsme této části a přepracovali vše na dva projekty a na dvě žádosti – jednu na celkovou rekonstrukci budovy a jednu na vzduchotechniku. Tato dvojitá práce nebyla zbytečná, i když nám „sebrala“ další 4 měsíce, protože na projekt vzduchotechniky bylo možné z financí Evropské unie získat 70 % z celkové dotace žádosti. Tím jsme si otevřeli dveře pro další zvýšení celkové částky pro oba projekty – ta se nakonec vyšplhala na 34 milionů korun.
Od června roku 2017 začal architekt pracovat na výkresech stavebního projektu, ke kterému jsme postupně přizvali „řemesla“ – pro elektrorozvody, celkovou rekonstrukci kotelny, instalaci vzduchotechniky. V původním projektu bylo počítáno také s výměnou solárních panelů (umístěných na střeše tělocvičny). Po důkladných propočtech jsme solární panely vyškrtli z projektu (největší využití pro školu by bylo v letních měsících – ale to jsou prázdniny!). Pan architekt z nás neměl žádnou radost, když jsme po něm žádali další změnu projektu – doplnění výměny osvětlení v učebnách (místo solárních panelů, protože jinak bychom přišli o část finančních prostředků).
A pak přišel další nápad a další změny – zjistili jsme, že by bylo možné propojit topení, vzduchotechniku, žaluzie a osvětlení pod „meteostanici“ a vše využívat mnohem efektivněji. Ale kdo to všechno propojí tak, aby to fungovalo? V jižních Čechách jsme neobjevili školu, která by se do podobné instalace pustila. Skvěle fungující meteostanici jsme našli v Praze na Českém vysokém učení technickém. Pro projekt jsme získali skvělého technika, který si uměl poradit – i když to, co zde je napsáno na několika řádcích, znamenalo mnoho společných setkání projektantů kotelny, vzduchotechniky, osvětlení, elektřiny i pana architekta (jen dostat je společně na jedno místo v jeden čas při jejich časovém vytížení je oříšek), mnoho jednání a předělávání už hotových částí stavebního projektu. Zároveň bylo potřeba doplňovat již hotový energetický posudek a další podklady pro žádost v OPŽP. Ale to vše jsme rádi opakovaně dělali – vše bylo pro další a další vylepšení projektu a pro dobrou věc. Společným úsilím všech zúčastněných se změny podařilo zapracovat – a všem za to patří opravdu veliké poděkování, protože jsem si jako ředitelka stále vymýšlela něco nového a stále požadovala další vylepšení a stále nebyla úplně spokojená – a neměli to se mnou jednoduché – za to se ještě dodatečně panu architektovi omlouvám a moc děkuji. Celkový projekt se všemi výkresy, s energetickým posudkem, s návrhy fasád byl hotový v únoru 2018. Je v něm celková proměna vzhledu školy – zateplení všech budov a nová fasáda, venkovní žaluzie, dále kompletní rekonstrukce kotelny, instalace vzduchotechniky do učeben, výměna osvětlení v učebnách a výměna části oken v domově mládeže. Kromě toho instalace meteostanice a počítačů, které umožňují spolupráci kotlů, vzduchotechniky, osvětlení i žaluzií. V praxi by to mělo tedy vypadat asi takto:
- Je před námi horký den. Vzduchotechnika v noci vychladí učebny, zatáhne venkovní žaluzie a v učebnách je příjemně až do oběda.
- Je zcela slunečný den. V učebnách se vypne umělé osvětlení, venkovní žaluzie přizpůsobí sklon slunečnímu svitu a přirozené světlo se odráží od stropu, není potřeba umělého osvětlení.
- Je stále ještě příjemný podzim, ale ráno je už chladněji. Vzduchotechnika lehce vytápí místnosti, není potřeba zapojovat vzdálenou kotelnu.
Hned jsme projekt odevzdali na stavební úřad a díky jejich velké vstřícnosti jsme velmi rychle získali povolení stavby.
Pak jsme si mohli dovolit asi měsíc nicnedělání (ale jen v rámci tohoto projektu) a jen jsme čekali, jestli víc než roční práce nepřijde vniveč a nebude zbytečná – tedy jestli podané žádosti budou úspěšně schválené. V dubnu letošního roku přišla úžasná zpráva – máme povolené oba projekty, obě žádosti byly schválené, a navíc v plné výši, bez jakýchkoliv škrtů. A byl konec s odpočinkem – nastala další fáze příprav – tentokrát dokončení projektu pro realizaci stavby, příprava výběrového řízení na zhotovitele stavby, příprava výběrového řízení na technický dozor investora a na zajištění bezpečnosti práce. A najednou – v polovině listopadu 2018 – je hotovo úplně všechno, je podepsaná smlouva se zhotovitelem a začíná úplně jiný kolotoč – příprava harmonogramu stavby. A to je konec příběhu jedné dotace – od začátku února 2019 to bude již jiný příběh – příběh proměny budovy školy.
Hlavní stránka
